Podle kroniky Simona Hüttela měla být Svoboda nad Úpou založena v roce 1009 Petrem Hostolovským,
poddaným hraběte Trautenberga z Trutnova. Tento údaj však není podložený. První doložený záznam
o existenci našeho města je tedy až z roku 1546, kdy císař Ferdinand I. povýšil Svobodu na
městys a udělil jí všechny výsady horních měst včetně erbu. Podnětem k pojmenování místa byla
svoboda dolování - německy Bergfreiheit. V průběhu staletí se však název města vyvíjel. Roku
1553 to byl Pirgfreiheit a v roce 1577 se hovoří o městečku s názvem Pirgfreiheit unterm güldnen
Rehorn (horní město Svoboda pod zlatými Rýchorami). V polovině 19.století, kdy se ve Svobodě už
dávno netěžilo, je v názvu ještě zmínka o její hornické historii - Svoboda, früher Bergstadt
unter dem goldenen Rehorn. V 19. století se ještě používal název Vrajt, což bylo zkomolené
Freiheit (Svoboda).
Svoboda je historicky velmi těsně spjata se statky panstva z Vlčic (Wildschütz). Zatímco sousední
obce v průběhu času své statky často vyměňovaly, Svoboda zůstala nepřetržitě až do roku 1848 pod
správou vlčického panství. Rodina Zilvárů záviděla Trutnovu a Hostinnému úspěchy, a tak
prosadila, aby Pilníkov a horní městys Svoboda byly povýšeny na města a byla jim
udělena městská práva. 18. října 1580 tak dostala Svoboda od císaře Rudolfa II. statut horního
města. Povýšení na město s sebou přineslo příchod řemeslníků a obchodníků, kteří se ve Svobodě
usídlili. Řemeslnické cechy se rychle rozvíjely a tvořily tak velkou oporu obce. V roce 1591
navíc přišlo do Krkonoš asi 300 dřevařů z alpských zemí. Rodinná jména těchto dřevařů Wimmer,
Zinnecker, Pradler aj. dokazují, že část jich v Krkonoších zůstala dodnes.
Roku 1790 získal vlčické panství velkoobchodník s plátnem Johann Franz Theer z Hostinného. Za
svou vynikající činnost v oživení průmyslu a plátenictví byl povýšen do šlechtického stavu s
titulem "von Silberstein". Poslední baron "von Silberstein" zemřel ve Vídni roku 1861.
Ve své závěti stanovil, aby se panství prodalo a výnos byl věnován chudým studentům v Praze a ve
Vídni.
Největšího rozkvětu po středověku dosáhla Svoboda ve druhé polovině XIX. století, kdy byly ve
Svobodě nad Úpou postaveny papírny, které šířily slávu města do celé Evropy. Ve Svobodě se tehdy
vyráběl a exportoval první cigaretový papír ve střední Evropě. Železnice byla do Svobody
zavedena již v roce 1871. Ta také napomohla obrovskému rozvoji turistiky na počátku našeho
století. Svoboda nad Úpou se stala výchozím místem pro celou oblast Východních Krkonoš - Pec pod
Sněžkou, Velkou i Malou Úpu, Janské Lázně aj. Je také jedinou komunikační spojnicí této oblasti
s Vrchlabím a Špindlerovým Mlýnem. Dnes projíždí městem miliony návštěvníků Krkonoš. Tím se ze
Svobody nad Úpou stalo přirozené centrum obchodu, služeb i dopravy této části Krkonoš.
zdroj: Bernard Hampel - Dějiny města Svoboda
foto poskytl Oldřich Krám
|